Úvodní řeč Ladislava Loubala k výstavě O. Janečka v Chrudimi, 30,5 x 21,5 cm, papír, 1984, výtisk 12/100.
Český malíř, grafik, sochař a ilustrátor, studoval malbu u prof. F. Kysely na UPŠ v Praze a sochu u K. Pokorného, který v něm probudil zájem o vlastní tvorbu. Byl členem S.V.U. Mánes a SČUG Hollar. Ve 40. letech do jeho tvorby začal promlouvat styl Modiglianiho a kubistické vlivy. V 50. letech si zařídil v Praze vlastní podkrovní ateliér, ve kterém začal malovat nefigurativní příměstské krajiny. Koncem 50. let se mu stala základním zdrojem inspirace přiblížená příroda z nejbližšího okolí. Začal malovat obrazy ve slavném cyklu Trávy, který zaujal F. Hrubína natolik, že se Janeček vydal také na dráhu knižního ilustrátora, kde se zabýval i tvorbou pro děti. Jím ilustrovaný Slabikář se stal věhlasným i v zahraničí. Prostřednictvím sbírek V. Kramáře se seznámil s tvorbou P. Picassa a dočkal se od něj slov velkého uznání, když jej označil za nejvýznamnějšího umělce naší doby. Svou tvorbou zasáhl do malby, plastiky, volné grafiky, knižní ilustrace i do známkové tvorby. Zabýval se textilní tvorbou a šperkem. V 70. letech vytvořil několik významných cyklů, např. Terče a Zdroje života. Poslední období jeho tvorby bylo neustálým dialogem mezi člověkem a přírodou, ve kterém nechal ze svých obrazů vizuálně promlouvat ptáky, trávy, motýly nebo květiny. Během svého života získal řadu prestižních ocenění v tuzemsku i zahraničí. Ota Janeček je svým dílem zastoupen v NG v Praze, v londýnské Tate Gallery, v Národní knihovně v Paříži, v MC Nay Institute v San Antoniu (USA), v japonském Tochigi Prefectural Museum of Fine Arts, National Gallery of Wales, ale těší se zájmu také privátní sběratelské veřejnosti.
Autor viz T 1/419, TD 81, V 6/95, B 6/30, Ch 4/148, NEČVU 1/310.